Karabašské chánství založil chán Panahali v Džavanširu roku 1747. Poté, co šách Nadir Afšar zemřel na území bývalého bejlerbeji Karabachu. Toto chánství bylo jedním z nezávislých feudálních států, utvořených v na území Ázerbájdžánu poté, co padl majestát šácha Nadira. Panahali se narodil ve vesnici Saricali v Karabachu. Chánem Karabachu byl v letech 1747 - 1763. Během těchto let byly v Karabachu postaveny slavné hrady Bajat, Šahbulagi a Šuša a bylo založeno hlavní město chánství Šuša.
Po smrti chána Panahaliho roku 1763, se stal chánem Karabachu chán Ibrahim Chalil. Jeho vláda byla pro chánství pokrokem.
Na konci 18. a v počátku 19. století zesílila aktivita invaze Ruska v jižním Kavkazu a také v Ázerbájdžánu. V rocu 1801 byla Gruzie připojená k Říši. Společenství Jar - Balaken (1803) a Chánství Gandža (1804) zabral Ázerbájdžán.
Aga Mahammed Gadžar (1742 - 1797) se dostal k moci v Íránu roku 1795. 33 dnů obléhal neúspěšně Šušu. Potom napadl Tiflis. Jak zaútočily ruské síly pod velením V. Zubova, Šah Aga Mahammad ustoupil. Po smrti Rusa Tsaristsa Jekatirina II. byl také V.Zubov zavolán zpět. V roce 1797 Šah Aga Mahammad Gadžar napadl Karabach znovu a zabral Šušu. Ale byl zde zavražděn.
14. května 1805 podepsal chán Ibrahim s velitelem ruských sil P.D. Sisianovem Kurakčajskou smlouvu Podle smlouvy bylo Karabašské chánství spojené s Ruskem, a to jako muslimsko – ázerbájdžánské teritorium. Kurakčajská smlouva odráží historickou skutečnost a je také hodnotným dokumentem ukázky sounáležitosti Karabachu a hornaté části Ázerbájdžánu.
Chán Ibrahim Chalil byl následkem spiknutí zabit v roce 1806. Jeho syn Mehdigulu byl zvolen "chánem" na jeho místo.
Dekretem ruského cara 1822 bylo Karabašské chánství jako politická jednotka zrušeno. To bylo jednostranné porušení podmínek Kurakčajské smlouvy ruským carem.