Jeho excelence Ali MARDAN BEJ TOPČUBAŠOV - Paříž (Francie)

Poslanecká sněmovna Spojených států – Washington

TBILISI 30. leden [1919]

Vážený pane!
Potvrzuji přijetí vašeho osobního dopisu z Paříže ze 7. října, který mi předal pan Rebinov. Důkladně jsem ho přečetl a míním splnit vaše požadavky.
Především budu informovat americkou vládu o dohodě mezi Ázerbájdžánem a Arménií uzavřené v polovině září, týkající se vymezení hranic neutrální zóny, jejíž řízení podléhá guvernérovi, kterého jmenuje plukovník Gaskel. Také upozorním na vaše poznámky o vztazích mezi arménskou vládou a muslimy z oblastí Erivanu a Karsu.

Chci důkladně prostudovat váš protest, který jste předložil zástupcům odboru a přátelským zemím 16. srpna 1919. Nemohu tvrdit, že by se měli muslimové podřizovat Arménům, když jim patří větší část území.

Můžete si být jist, že udělám vše, aby nebyly dále šířeny falešné pomluvy, které pochází od tří Arménů, kteří chtěli vycestovat do Ameriky.

Nedávno jsem obdržel psaní od váženého pana Jamese V. Gerarda, bývalého vyslance z USA v Německu, ve kterém mě žádal, zda bych se nezúčastnil snídaně na počest prvního ex-ministra Arménie. V dopise byla přiložena pozvánka.
Přijal jsem toto pozvání a zjistil mnoho o vztazích Arménie s Ázerbájdžánem. Tyto pocity jsou vysloveně nepřátelské a Američtí Arméni nepříznivě pohlížejí na názor, že by chtěl být Ázerbájdžán nezávislý. Jedna z mých povinností, jako vašeho zástupce v Americe, bude snaha neutralizovat a tlumit nepřátelskou propagandu Arménů. Naštěstí, lídrem Arménů ve Spojených státech je pan Vagane Kardasvjan, známý právník v New Yorku, je arménské národnosti, se kterým udržuji přátelské styky již několik let. Přiznal se, že jeho krajané nejsou přátelé Ázerbájdžánců, které celou konverzaci nazýval Tatary. Ale ujistil mě, že osobně nemá žádné vážné námitky proti nezávislosti Ázerbájdžánu a nebude bránit uznání nezávislosti Ázerbájdžánu Spojenými státy.

Brzy spolu budeme snídat a já si myslím, že ho přesvědčím, aby mi dal své slovo, že se nedopustí ničeho proti muslimům v boji za nezávislost.

Problémem je, že arménská literatura distribuovaná v Americe, je plná obvinění proti Turkům a Tatarům a většina těchto vin se svádí na Ázerbájdžán. Během několika dnů vám zašlu kopie této literatury, proti které musíme v US zakročit, aby jsme vytvořili dobrou propagandu pro vaši zemi a Gruzii. Můžete si být jist, že američtí Arméni mě neodradí od mých plánů. Budu pro vás bojovat odvážně a v dobré víře, jako bych bojoval za sám sebe.

Rád bych upoutal vaši pozornost tištěným jmenným seznamem prominentních Američanů, kteří jsou v komisi pro nezávislost Arménie. V seznamu jsou uvedena jména nejlepších státníků Spojených států.

Tři z nich byli kandidáty na prezidentské volby: Charles E. Hugest, William Jennings Bryan a Alton B. Parkere. Další jsou guvernéři států, rektoří univerzit, členové parlamentu, senátoři Spojených států, vysoce postavení církevní hodnostáři, například jako kardinál James Gibbone.

Tyto přední osobnosti jsou nadšení obdivovatelé nezávislé Arménie a vedou silnou propagandu, aby dosáhla svého cíle.

My potřebujeme podobný propagandistický výbor pro Ázerbájdžán a Gruzii, který bychom přizpůsobili našim potřebám a možnostem. Jak si pamatujete, v Paříži jsem vás přesvědčoval, že je nutné založit propagandistický výbor podobný tomuto. Arménská delegace je jediná menší národnost, která přijala rozumnou akční metodu a jejich vyhlídka na nezávislost je pro ně víc splnitelná než pro jiný národ.

Také připojuji dopis od váženého pana Jamese V. Geparda, kde píše o svých plánech arménské propagandy. Tento plán je docela účinný, vyjadřuje pocity a přání amerických lidí ke státu, ministerstvu, Bílému domu a senátu. My potřebujeme založit podobný výbor pro Ázerbájdžán a Gruzii a využívat tyto metody propagandy. To může vyžadovat několik týdnů nebo dokonce měsíců, ale myslím si, že dokážu zřídit takový výbor z lidí v Americe, kteří by souhlasili s nezávislostí menších národů, a kteří uznávají nezávislost náboženských předsudků a fanatismu.

Nemohu nyní předložit váš dopis panu prezidentovi, protože je v této chvíli nemocen. Ještě se necítí dobře, je velmi slabý, dokonce i jídlo přijímá na lůžku. Kromě jeho sekretářky, členů jeho rodiny a belgického krále, který ho navštěvuje od minulého měsíce, nedovolí lékař návštěvy. Jeho nemoc je velkou překážkou v práci generála propagandy a senátoři a jeho zástupci si myslí, že by bylo neužitečné a nevyhovující usilovat o nezávislost menších národů po dobu prezidentovi nemoci.

Souhlasím s tímto úsudkem a během jednoho nebo dvou týdnů budu usilovat o vytvoření mocné komise propagandy pro Ázerbajdžán a Gruzii, který bude podobný jako pro Arménii.

Při setkání s americkým senátorem či delegátem, který si pravděpodobně myslí, že by se měla věnovat pozornost Ázerbájdžánu, jako Turkům, Tatarům a muslimům, říkám, že vaše země je klidnou křesťanskou zemí, tj. Gruzie a Ázerbájdžán a gregoriánští křesťané jsou politicky sjednocení tím, že nedávno vstoupili do obranného spojenectví, kde byla také Arménie vyzvána k účasti. Budu dále trvat na tom, aby ázerbájdžánští muslimové nebyli podněcováni k nepřátelství ke křesťanům Gruzie ani jiného křesťanského národa, aby žili poctivě v klidu a míru.

Myslím, že by bylo velkolepé rozhodnutí o přátelských i náboženských vztazích mezi křesťany a muslimskou republikou, které by přijala valná hromada delegátů Gruzie a Ázerbájdžánu. Toto rozhodnutí by mohlo vyřešit argumenty Arménů, kteří tvrdí, že Ázerbájdžánci jsou podněcováni k nepřátelství k Arménům za náboženské vyznání.

Využil jsem kopií těchto rozhodnutí v Americe ve snaze potlačit špatný dojem vytvořený Armény.

Poskytl jsem panu Rebinovovi veškerou literaturu, kterou žádal. Budu vám podávat všechny informace, o kterých se zmiňujete ve vašem dopise, jestliže mi sdělíte své jméno a adresu. Pan Rebinov, s kterým jsem dnes snídal mi sdělil, že neznal příjmení toho člověka, a proto nemohl dostat dopisy, o kterých se zmiňujete. Oba s panem Rebinovem pracujeme ze všech sil pro spokojenost Ázerbájdžánu a Gruzie. Budu vás informovat během několika dní o vývoji událostí.

Budu vám zasílat zprávy o možnostech získání víza pro gruzijskou a ázerbájdžánskou delegaci na cestu do Spojených států. Pan Rebinov mi řekl, že plukovník James Lgau mu sdělil, že v Paříži tyto pasy nebudou vydané Ázerbájdžáncům ani Gruzijcům, pokud Arméni nebudou souhlasit s dopravními opatřeními. Během několika dnů se osobně zastavím na ministerstvu ve Washingtonu a budu od pana Lensinga znát vyjádření k této záležitosti. Brzy Vám pošlu zprávu. Nebojím se o budoucnost ve Spojených státech.

Pevně věřím, že Kolčak a Denikin se odtrhnou od Ruska a Spojené státy ani další velmoci nebudou mít žádné námitky a uznají samostatnost malých neruských států, včetně Ázerbájdžánu a Gruzie. Jsem si jistý, že dříve či později dosáhneme svého cíle. Potřebujeme víru, kuráž, energii a vytrvalost. Vyhrajeme během roku, dvou a možná dokonce během několika měsíců.

Nedůvěřuji ani Kolčakovi ani Omskýmu. Tyto vlády nejsou pokrokové, fungují ještě ve starém režimu, proti kterému tam byly boje a jakmile Spojené státy pochopí, že nemůžou zvítězit natrvalo, přirozeným důsledkem bude uznána nezávislost všech neruských států.

Setkávám se s mnoha senátory, zástupci, osobnostmi veřejného života v Americe a v těchto záležitostech se s nimi shoduji.

Zasílám kopii tohoto dopisu panu Chkheidzemu. Jeho obsah zajímá jak Gruzínce, tak i Ázerbájdžánce. Novou zprávu ode mě obdržíte během 8 až 10 dnů.
Zdravím všechny členy Ázerbájdžánské delegace.
Podepsán Chandler
Asi před dvěmi týdny jsem osobně psal dlouhé dopisy panu Chkheidzemu. Věřím, že jste je přijali.

Kopie:
Dopis v originálu mi zaslal americký vyslanec Gerar. Úřad vydavatelské komise nezávislých občanů Arménie, Maddison Boulevard 1, New York
Panu Walter M. Chandlerovi,
20 Broadway, New York

Drahý pane zástupče Chandlere,
Touto cestou si Vás dovoluji pozvat, aby jste byl mým hostem na snídani pořádané americkou komisí na počest bývalého ministra Arménie, ministra financí a místopředsedy arménské národní delegace na mírové konferenci v Benkery Clubu ve čtvrtek, 23. října v poledne.

Váš věrný

Poslední žádost Arménie k Americe
28. září 1919
(adresováno knězi)
Arménii ohrožuje nebezpečí nevyhnutelného ničení. Připojené kopie zpráv od zástupce Arménské republiky vylučují veškeré pochybnosti o této záležitosti. Arménie posílá poslední naléhavou prosbu o ochranu ke křesťanské Americe. Pokud bude arménský lid zničen, bude křesťanská církev navždy zneuctěna. Touto cestou Vás žádám, aby byla zaslána zpráva prezidentovi a senátorům vašeho státu, aby navrhli okamžitá opatření a zachránili Arménii.

Je možné, aby Vaše shromáždění upozornilo na tuto záležitost každého člověka ve Státech, aby byla poslána zpráva prezidentovi i senátorům, že náš stát prosí o ustanovení a přijetí opatření na ochranu Arménie. Arménie umírá. Amerika přece musí vyjádřit svůj názor.
Podepsaný Váš Gerar

Pro dosažení nezávislosti Ázerbájdžánu a Gruzie jsou požadovány tyto komise a dopisy.

Arméni požadují nápravu vlády pomocí cizího státu a právo vytvořit si novou nezávislou arménskou vládu.
(Známka) Předseda mírové delegace Ázerbájdžánské republiky
Podepsán A. M. Topchibašov

SKOTSKO- LIDDELL
Šuša, Střední Kavkaz

zpět