GULUSTANSKÁ SMLOUVA

Ve jménu boha všemohoucího

Se záměrem zastavit hrůzu z války a obnovit pevný mír a přátelské vztahy mezi Ruskou Říší a Íránem jako za dávných časů, slavný a největší panovník Ruska, Jeho Veličenstvo, císař a hlava státu Íránu, Jeho Veličenstvo král, pro jasný účel záchrany a s hlubokou láskou ke svým poddaným, svým podpisem jmenovali zplnomocněné zástupce:

Ruský císař jmenoval svým generálem - poručíka Nikolaje Rtiševa - velitele sil na hranici Gruzie a Kavkazu, velitele civilních záležitostí, guvernéra Astrachaně, Kavkazu a Gruzie, velitele všech hraničních záležitostí Gruzie, velitele kaspického loďstva, držitele řádu Svatého Alexandra Nevskiho, první držitele řádu Svaté Anny, dále hodnosti Svatého mučedníka a držitele ocenění Zkušeného Jiřího, držitele Zlatého meče za odvahu. Jeho Veličenstvo, král Íránu jmenoval svého nejvyššího velvyslance v tureckém a anglickém paláci. Vysoce postavený, čestný Mirza Hasan, významný chán mezi íránskými veliteli, odměněný několika kříži a mečem ozdobeným brilianty, šerpou a koňským postrojem, ozdobeným brilianty, oddaný sluha svému králi, člen rady tajných záležitostí nejvyššího Iránského paláce a druhý chán z vezírské rodiny v Iránském paláci. Zúčastnil se v Karabachu ve vesnici Gulustan poblíž řeky Zejvy, výměnné akce, kde pečlivě studoval vše, co souvisí s mírem a přátelstvím obnoveného našimi velkými vůdci a silou a nejvyšší mocí danou nám, výše uvedeným přijatým představitelům, a navždy potvrzených následníků.

Článek I

Tato Smlouva končí nepřátelství a neshody mezi Ruskou Říší a státem Íránem dnes i nadále v budoucnu a stanovuje věčný mír, přátelství a dohodu mezi jeho výsostí císařem Ruska a jeho výsostí králem Íránu a následníky jejich trůnů.

Článek II

Jak oba představení států vzájemně souhlasili s obnovou mírů na základě počátečních vztahů , to jest ochrana země, chánství a nemovitostí, které měli, mají a budou mít, vymezí hranice mezi Ruskou Říší a Iránem tímto způsobem: Adinabazar přímo přes nížinu Mugan - průchod Jeddibulag - až k soutoku řek Kapanak a Araz - along, pravý břeh řeky Kapanak k horstvu Mehri - podél hranic Karabachu a chánství Nachichivan - řetězem hor Alagoz – kde je hranice Daralajazu připojená k hranicím Karabachu, Nachichivan a chánství Iravan a část území (Jelizavetpol - bývalé chánství Ganja) - podél hranice dělící chánství Iravan od oblasti Jelizavetpol, Gazach a Šamsadin k hranici horstva Ešekmejdanu - pravým břehem řeky směrem po proudu - cesta hamzachiman - řetězu hor Pambak - hranice hor Šuragol až po Arpachaj podél průchodu mezi Mastarasem a Artikinem. Protože území Tališ prošlo válkou, pro větší spravedlnost, hranice chánství Zinzelej a Ardabil budou určené vzájemně vybranými komisaři (pod vedením velitelů, kteří jim dají přesný a detailní popis zemí, vesnic, údolí, řek, hor, jezer a národních hranic) po uzavření a podepsání této smlouvy. Hranice chánství Tališ pak ( … … …) by měla být určena tak, že každá strana může zůstat majitelem své země. Jestli něco zůstane stranou určené hranice, každá strana ( … … ….) stanoví komisaře a ti to pro oba státy vyřeší.

Článek III

Na důkaz přátelského postoje k císařské výsosti Ruské Říše, jménem svým i svých následníků iránského trůnu, Jeho Veličenstvo král, slavnostě souhlasí, že bude náležet pod Ruskou Říši: Chánství Karabach a provincie Jelizavetpol – (bývalé chánství Gandža), chánství Šeki, Širvan, Derbend, Guba, Baku a Tališ (území pod Ruskou Říší), Dagestan, Gruzie (společně s provincií - Šuragol), Imperija, Gurija, Mlngrelia a Abcházij a všechny nemovitosti a země mezi hranicemi lemující Kavkaz (s lidmi a zeměmi související s Kaspikem).

Článek IV

Vyjádřením přátelského postoje k Jeho Výsosti Iránu, splní Jeho Výsost Ruské Říše přání o stabilní samovládě a vládě nejvyššího v Íránu. Jeho Výsost Ruské Říše, jménem svým i svých následníků, slibuje, že poskytne nástupce, dokud nebude jmenován královský dědic státu, poskytne nezbytnou pomoc, aby zahraniční síly nemohly zasahovat do státních záležitostí Íránu a Íránský palác bude posílen ruskou mocí. Jestliže nedojde ke konfliktu mezi syny krále ve vnitřních záležitostech Íránu, Ruská Říše nebude zasahovat, pokud král sám nepožádá o pomoc.

Článek V

Ruské obchodní lodě mají právo plavit se v blízkosti kaspického moře a v případě zakotvení nebo ztroskotání přispěchá Írán na pomoc. Írán má stejné právo. Pokud jde o veřejné lodě, plavili se pod ruskou vlajkou před válkou i ted v míru. V rámci stejného respektu si Rusko chrání původní právo a žádná jiná země nemůže použít vlajku v Kaspiku, jen Rusko.

Článek VI

Rukojmí obou stran, křesťani i lidé jiných vyznání budou uvolněni během tří měsíců ode dne uzavření smlouvy. Každá strana zásobí rukojmí jídlem na cestu do Garakilsy (místo hranice, kde se rukojmí vymění). Každý, kdo unikne nebo poruší zákon navzdory jeho národnosti, má právo se svobodně vrátit do své rodné vlasti bez donucení sil. Obě strany dají zajatcům milost nebo jim odpustí.

Článek VII

Jako dodatek k výše uvedenému jeho císařská Výsost a král Íránu požadují vzájemné přijímání ministrů nebo velvyslanců ve svých palacích, jak se patří a jak si zaslouží. Skupina zástupců nebo konzulentů na ochranu obchodu města by neměla přesahovat počet deseti členů. Úředníci mají právo na zasloužený respekt a poctu. Pokud budou řešit nějaký rozpor mezi občany, nikdo podle nařízení nemá právo jim ubližovat.

Článek VIII

Co se týče obchodních styků mezi občany, mají dokumenty vydané vládou nebo jmenovanými úředníky, kterými se prokážou, že jsou obchodníci nebo občané Ruska nebo Íránu, návštěva obou států je povolena po souši i přes moře. Také je možné tam zůstávat, opouštět stát bez jakéhokoliv zadržování, posílání a výměny zboží dovezeného z Ruska do Íránu a naopak. Na potvrzení dokladů mezi obchodníky obou států a požadavky, či jejich povinnosti atd. dohlížejí konzulenti nebo zástupci. V případě, že nejsou přítomni, zastupují je místní úředníci. Dohlížejí na trhu, aby docházelo k platbám nebo chrání osoby, které to potřebují, před ublížením a utiskováním.

Ruští obchodníci navštěvující Írán, mají volný pohyb po státech a přátelské vztahy s Íránem. Za tímto účelem má Írán dostatek obchodníků, kteří mají pas a možnost volného pohybu. Stejný postup platí i pro íránské obchodníky v Rusku a jeho přátelských zemích.

Jestli některý z ruských občanů na návštěvě v Íránu zemře, všechno jeho dědictví a majetky budou doručeny jeho rodině nebo blízkým příbuzným. Příbuzní mají právo prodat tyto nemovitosti pro svůj vlastní zisk. Navzdory příslušnosti státu celý tento proces je realizován na právním a zákoném základu bez ukrývání a přivlastňování majetku, jak v Ruské Říši, tak i v dalších kulturních státech.

Článek IX

Ruští obchodníci zaplatí celní poplatek jen jednou do výše 0,05 % přivezeného zboží do íránských měst nebo přístavů. Budou platit stejný poplatek za dobrý nákup v Íránu. Budou platit stejné poplatek za zboží zakoupené v Íránu. Nezaplatí potom žádné clo ani poplatek žádné zemi. Íránští obchodníci zaplatí také jen jednou stejné množství poplatků ruským přístavním městům.

Článek X

Obchodníci obou států (strany smlouvy) mají volná pobřeží, přístavy nebo hraniční města k tomu, aby prodali své zboží a koupili nebo vyměnili s ostatními zboží bez povolení celních úřadů. Toto povede k volnému obchodnímu oběhu, dobrovolně přijatého v právních povinnostech prodavači i zákazníky, pro státní pokladnu.

Článek XI

Po podepsání této smlouvy si zástupci obou států vzájemně a rychle sdělí nezbytné informace o pořadí ukončení vojenských operací.

Je složena ze dvou kopií (s překladem v perštině), podepsaných výše uvedenými nejvyššími představiteli stran, potvrzené jejich pečetí, vzájemnou výměnou věčné mírové smlouvy bude tato smlouva obnovena a slavnostně potvrzena rukou Jeho Veličenstva císaře Ruské Říše a Jeho Veličenstva krále Íránu.

Vzájemně potvrzené kopie smlouvy budou dodané z nejvyšších paláců výše uvedeným představitelům po třech měsících.

Smlouva byla uzavřená 2. října 1813, dle íránského kalendáře na 29. Šavval 1228 v ruském vojenském táboře ve vesnici Gulustan u řeky Zejvy v Karabachu.

PODEPSÁNI:
Představitel a hlavní velitel Gruzie Nikolaj Rtišev

Představitel slavného státu Íránu chán Mirza Abul Hasan

zpět