Uzejir Hadžibejov (1885-1948)
velký ázerbájdžánský skladatel, zakladatel ázerské klasické hudby, národní opery, autor státní hymny a mnoha slavných oper.
U. Hadžibejov se narodil v rodině vznešeného Šušinského rodu v osadě Agjabedi nedaleko od Šuši. Poté, co dokončil základní školu v Šuši, šel studovat odbornou školu do Gori v Gruzii a později bral soukromé kurzy v Moskvě ve filharmonické společnosti a na konzervatoři v St.Petersburgu.
12. ledna 1908 začal novou éru v historii ázerbájdžánské hudby. Uzejir Hadžibejov dokončil a inscenoval na jevišti jeho operu "Lejli a Majnun" založenou na motivech slavné básně od Fuzuliho, ohromného ázersko - tureckého básníka 16. století. Tato událost značila zrození jedinečné ázerské opery a klasické hudby obecně. Ač byl tehdy U. Hadžibejov jen 23 - letý, napsal muslimskému národu jeho vlastní národní operu.
Enormní úspěch inspiroval Hadžibejova pokračovat v jeho práci. Rychle píše další opery "Rustam a Sohrab", "Šejk Sanan", "Asli a Kerem" (který byl milostným příběhem arménské dívky Asli a azerským chlapcem Kerem), "Šách Abbas a Churšid Banu", "Harun a Lejla". U. Hadžibejov poprvé zorganizoval národní hereckou společnost opery, aby hrála jeho hry.
U. Hajibeyov byl také zakladatelem žánru hudební komedie v Ázerbájdžánu. Nádherně zachytil způsob života 19. století v Ázerbájdžánu ve svých hudebních komedií "Manželé", "Ne tento, právě tento" (nebo "Mešadi Ibad"), "Aršinovo nemocné křídlo" atd., které se staly nesmrtelnými klasikami ázerské hudby. Hudební komedie "Aršinovo nemocné křídlo" dosáhla celosvětové slávy, byla přeložena do mnoha jazyků a inscenovaná v divadlech v Londýně, Paříži, Berlíně, New Yorku, Moskvě, St. Petersburgu, Istanbulu, Varšavě, Sofii, Teheránu, Káhiře, Pekingu a mnoha jiných městech světa. V roce 1917, 1945 a 1956 napsal filmy založené na motivech "Aršinova nemocného křídla" v Ázerbájdžánu a jeden film byl zfilmovaný v roce 1937 v USA. Stojí za to si všimnout, že "Aršinovo nemocné křídlo" byl také první muzikál v historii světové hudby.
Během let 1932 - 1937 U. Hadžibejov napsal svou nejprominentnější operu "Koroglu", založenou na ázersko - tureckých hrdinských eposech 16. století. Jako ve všech jeho pracích, i při psaní této opery, Hadžibejov široce čerpal z ázerské lidové hudby.
U. Hadžibejov nebyl jen ohromný skladatel, ale také talentovaný autor divadelních her. Osobně psal všechny libreta ke svým operám a hudebním komediím.
Hadžibejov také významně přispěl do vývoje výuky moderní hudby v Ázerbájdžánu. Založil první hudební školu v Ázerbájdžánu, která později sloužila jako základ pro vytvoření Ázerbájdžánské státní konzervatoře. Také uskutečnil významný výzkum ázerbájdžánské lidové hudby a současně se svým přítelem, muslimským skladatelem Magomajevem, publikoval první sbírku ázerských lidových písní.
U. Hadžibejov zemřel v roce 1948 v Baku. Ázerbájdžánská státní konzervatoř a Ázerbájdžánský státní symfonický orchestr, které vedl, nesou jeho jméno.
Předtím, než došlo k okupaci Šuši v roce 1992 tam bylo domácí muzeum U.Hadžibejova a několik dalších památek. Po okupaci domovního muzea, kde U.Hadžibejov žil, byly všechny jeho památky zničené.
Před několik lety ázerbájdžánské ministerstvo kultury koupilo sochy Hadžibejova a několika dalších slavných na černém trhu v Gruzii. Tyto památníky, které zdobily centrální ulice Šuši, budou pravděpodobně prodané jako staré železo. V současné době jsou tyto památníky umístěné na nádvoří Ázerbájdžánského muzea umění v Baku. Památník Hadžibejova stojí jako další němé svědectví o obětech, které byly následkem války v Náhorním Karabachu.