Mirza Sadich Asad oglu (Sadichdžan) (1846-1902)
výjimečný hudebník, hráč na ázerský tér, nejvíce ctěný národní hudební nástroj. Tér je centrální hudební nástroj při představení mugamů, originální improvizační klasická lidová hudba populární v Ázerbájdžánu stejně jako v Kavkazu a Středním východě. Je také široce používán v ázerské klasické hudbě.
Sadychdžan se narodil 1846 v chudé rodině v Šuše. Již v dětství měl krásný hlas a chtěl být lidovým zpěvákem. Ale ztratil hlas, kdy mu bylo osmnáct a začal učit hrát na různé hudební nástroje. Po vyzkoušení několika nástrojů se rozhodl pro tér a brzy se stal virtuózním hráčem. Tenkrát mu lidé začali říkat "Sadychdžan" - "drahý Sadich" ('jan'- miláček, duch).
Sadychdžan hodně cestoval po Kavkazu, Střední Asii a Íránu. V roce 1880, společně s dvěmi dalšími slavnými šušinskými hudebníky – zpěvákem Haji Husinem a hráčem na kemancha Ata Bagdagul - oglu ,byl pozvaný k svatbě syna Íránského šácha Tabrize, do Íránu . Na této svatbě, která se změnila na neoficiální soutěž zpěváků a hudebníků byl označen Haji Husi za nejlepšího zpěváka a Sadychdžan byl uznán jako nejlepší hráč na tér a byl oceněn nejvyšší cenou Íránu – "Šir - i Churšid".
Přibližně kolem let 1870- 1875 Sadychdžan úplně renovoval perský tér, na který hrál doposud a měl malý krk a pět řetězců. Změnil tvar krku, vyhodil zbytečné tóny a přešel z pěti k jedenácti řetězcům. Kromě toho, předtím, než Sadychdžan hrál, lidi hráli na tér tak, že ho drželi na kolenech. Sadychdžan tento primitivní způsob tak, že tér nasadil na hruď.
Tyto důležité renovace ve stavbě a stylu výkonu na starém perském téru, představeného Sadychdžanem velmi rozšířil vykonávající schopnosti téru a při představení mugamů vydával tento nástroj zvuk jasnější a víc barevný. Brzy tyto novinky byly přijaté po celém Kavkazu a Střední Asii. Nový tér, který vytvořil, ázerský tér, rozhodně nahradil starobylé pětiřetězcové perské téry.
Sadychdžan byl také talentovaný skladatel. Psal nové díly k již existující mugamy, jako "Orta Segah" a "Bajati Širaz". Sadychdžan byl jedním z organizátorů hudebních muzikálů "Lejli a Majnun" v roce 1897 v Šuše. Ohromný skladatel U. Hadžibejov později po jeho shlédnutí napsal, že mu byl inspirací pro psaní první ázerské opery ("Lejli a Majnun").
Sadychdžan zemřel v Šuše ve věku 56 let. Zanechal po sobě stoupence, prominentní hráče na tér mezi nimi Ázerce (Mešadi Zejnal, Mešadi Jamil Amirov, Gurban Pirimov) i Armény (Arsen Jaramišev, Tatevos Arutjunjan, Bala Melikov).