zaujímá význačné místo v minulosti ázerské kultury, jako poslední zástupce staré tradiční školy vědy, umění a literatury. Navvab byl všestranná osobnost své doby. Známý jako básník, umělec, hudební historik, astronom, tesař, lékárník a matematik.
Navvab se narodil 1833 v Šuše a strávil tu celý svůj život. Jeho život a práce odrážejí období historie, kdy Ázerbájdžán byl na přelomu starých a nových, tradičních a nových trendů v kultuře a hlavního způsobu života. A ačkoli Navvab zůstal tradicionalistou v umění, byl progresivní osobnost ve veřejném životě Karabachu, který udělal hodně pro rozvoj gramotnosti, kultury a umění v Karabachu.
Navvab vytvořil první typografii Šuša, která také byla první typografií v Ázerbájdžánu. Publikoval básně karabašských básníků a rozšiřoval je mezi místním obyvatelstvem. Brzy potom, po Natavanové "Majlis-i-Uns", Navvab vytvořil druhou literární společnost v Ázerbájdžánu, nazvanou "Majlis i- Faramušan" ('Společnost zapomenutí') a také ustanovil první hudební společnost "Majlis i- Chanende" ('Společnost zpěváků').
Navvab napsal víc než 20 knih věnovaných různým oborům vědy a umění. Je autor "Vuzuh ul- Argam" ('Výklad čísel'), významná práce, která nabízí 82 mugams (originální improvizační klasická hudba populární v Ázerbájdžánu) a písně, napsané v té době v Karabachu. Také poskytoval informace o počátcích těchto mugams a pravidlech pro jejich představení. Navvab je také autor knížky "Tezkirej i- Navvab", který dává informaci o jednom stu básnících a spisovatelích Karabachu té doby.
Navvab nám zanechal cenné informace o historii arménsko-ázerbájdžánských konfliktů. V jeho knize " Historie bojů Arménů a muslimů" (jménem "muslim" byl obvykle užíván jako náhrada za "Ázerce/Turka" během 19. a v počátku 20.století) popsal první arménsko-ázerbájdžánské etnické srážky, které proběhly v letech 1905- 1906.
Navvab byl také talentovaný umělec. Iustroval své rukopisy barevnými obrázky a portréty a také zdobil interiéry budov různými ozdobami. Předtím, než byla Šuša v roce 1992 okupovaná, některé z těchto nádherných nástěnných maleb zůstalo v domě, kde žil, ve škole, kde učil a v Minaretu Horní Govharagově mešity.
Teď jsou ztracené.
Navvab zemřel 1918 v Šuše, kde spáchal sebevraždu.